Valčík

2. února 2006 v 0:57 | Dan |  Maturitní ročník
Kolem čtvrté ráno jsem se ubíral opuštěnou vinohradskou ulicí ke svému domovu. V tuto noční nebo ranní dobu už a ještě žádné tramvaje nejezdily. Myslel jsem si, že jsem snad horší mráz nezažil. Pro ty kdo ještě nepochytili oč jde, vracel jsem se z Rakouského plesu. Zanechal jsem poslední troskařské zybtky svých přátel v míráckém nonstopáči, když jsem sám nenacházel rozumného důvodu proč oddalovat už tak krátký čas co chci strávit spánkem. Když jsem do nonstopu došel, měl jsem jasno: jdu domů. Sám jsem kráčel po trase kolejí a tak znovu v hlavě nechával běžet film průběhu tohoto večera a vlastně celé té doby, kdy jsme "předtancovávali". Listopad, první večer v Bohemii, pamatuju si celý den, bylo 17., den studentstva, nešli jsme do školy, odpoledne jsem šel na kafe se Sašou, co jsem neviděl dva měsíce, po Bohemii společná hospoda, Limonádový Joe za Kotvou, Špatné známky z vázání kravat, "Dopijem a jdem..."
To jsme tancovali jen jednou za dva týdny, potom se to stupňovalo, v Bohemii jsme trávili čím dál víc večerů, bůhvíproč to říkám, budou mi chybět. Stejně jako třeba večer absurdního dramatu s Pedrem a dalšími 2. ledna v Imagi (hlavním a jediným protagonistou absurdního dramatu byl Pedro sám). Rozhodující bylo asi zjištění, že z těch tanců, co nás tam učili jsme pro vlastní průběh plesu využili opravdu jen valčík a sladkým tajemstvím bylo, že vlastní taneční kreace nás během posledních dvou hodin měl naučit takzvaný "kokot z Vídně." Baruš a já jsme se vskutku snažili tancovat I docházet do Bohemie svědomitě, což se nám povětšinou také dařilo, i když já žádný taneční talent určitě nejsem. Pravidelně jsme vybuchovali (zvláště Bára) záchvaty smíchu a tance, co nám nešly jsme občas lajdácky vynechali, protože jsme doufali že je snad nebudeme na plese potřebovat.
V posledním týdnu přijel kýžený Kokot z Vídně, mimochodem opravdu pohodový chlapík, a jal se nás řadit do formací a učit co budeme "předtancovávat." Na jakou vypalovačku jsme to ale vlastně tancovali? Sdělil mi to Ondra, odkud ten to ví to netuším, ale byla to "Feuerfeste Polka" od Johanna Strausse (vzápětí též Ondrou přejmenovaná na "Feueralarm - Polka"). Když nás Kokot z Vídně přestavil do postavení v jakém jsme měli zítra na generálce nastoupit, shlédly nás ještě zkoumavým pohledem jakési nadmíru prudérní rakouské dámy, co tu byli s Kokotem z Vídně a co se na nás s Bárou celou dobu nějak divně koukaly a šli jsme domů.
Ve středu, 25. ledna, nás čekala generálka na Žofíně, kde měl zítra ples probíhat. Shoda náhod a okolností tomu chtěla, že jsem za večer vystřídal pět pozic ve formaci a tři tanečnice, než jsme mohli za zvuku orchestru nastoupit pod lustr ve čtyřstupu, jak budeme naostro nastupovat na vlastním plese. Generálka za námi, před námi už jen ten ples.
Na Žofíně, oproti dřívějším plánům jsme měli ve čtvrtek být až ve třičtvrtě na šest. Kuriózní bylo, že ve škole si mysleli, že sraz na Žofíně je už v jednu, takže jsme dostali všichni na celý den volno. Stačil jsem za to dopoledne mnohé, včetně dovezení padáku pro maturiťáky do školy, odevzdání sešitu Schachnerovi a zkoušení ze zemáku, aniž bych ve škole oficiálně vůbec byl. Pak odpoledne už jen zbývalo dojet na Žofín, kde jsme ještě jednou a naposled nacvičili nástup a tancování, nyní již s orchestrem, co měl trochu problémy zvládnout zahrání "Feueralarm Polky" tak jak by měl, což se však v průběhu večera ukázalo jako vítané zpestření. Odzkoušeli jsme si všechno, včetně simulovaného nástupu čestých hostů za znění Radetzkého pochodu (co naživo zní vskutku impozantně), Ódy na radost, české hymny a rakouské hymny (kterou Jakub minulý rok zhodnotil slovy "Co je to za odrhovačku?"). Zatím v normálních šatech, naše vohozy na ples zatím vinou zácpy a chaosu toho dne v městské dopravě ještě vázly.
Z toho, co zatím bylo o plesu napsáno se dá vyčíst pouze to jak ples proběhnul. Jsem asi jediný, kdo se pokusí ho zachytit tak trochu z jiné perspektivy, totiž takříkajíc zevnitř. Hodně lidem, co na plese nepředtancovali jsem slíbil, že si budou moct nechat věci u nás v šatně, která byla pečlivě strážena skupinou strážců. To byl problém, protože ti, co nebyli tancující, neměli vlastněv šatně co dělat a strážci, co se vyznačovali červenou kravatou a headsetem si to pečlivě hlídali. Skutečně dovnitř nepouštěli nikoho. Nejzvláštnější na tom ale bylo, že pokaždé, když se někdo pokusil do naší šatny dostat, bylo to když ho přivedl někdo z nás. A pokaždé znovu a znovu strážci decentě ale velmi důrazně toho kterého člověka, Majdou počínaje a Hantym konče (toho večera jsme ho přejmenovali na Ante Lihovinu), vykázali z prostoru šatny. Ani jednou se však nestalo, že by někomu z nás tancujících řekli byť jen jediné slovo, byť jen "Už je sem nevoďte." Všechna čest, i když nás to všechny štvalo, tomu se říká profesionalita. Popisovat vlastní průběh plesu vlastně ani tak nechci, není to příliš záživné ani epické téma, plesy, tudíž takové menší střípky: kolem osmé dorazily naše obleky, tudíž nastalo strojení se, musím i říct, naučil jsem se vázat kravatu (nouze naučila). Mezitím kolem nervózně pobíhala organizátorka předtančení, Klára Tanzerová, se kterou si půlka našeho předtancovávacího týmu v průběhu nervózní generálky začala tykat a házet na ní studentské vtípky. O nic horším typoňem nebyl ani rakouský organizátor plesu Schmid, který mluvil dosti manfredmartinovskou češtinou a se kterým se dalo mluvit střídavě česky a německy, obvykle on mluvil česky a vy na něj německy a všichni byli spokojení...
Když nadešel čas, seřadili nás a nastoupili jsme do sálu tím slavnostním krokem co jsme celý včerejšek a dnešek cvičili. Někdy bych chtěl vidět jak to vypadalo, skutečně. Ozvěte se kdo jste nšco natáčel, fotil... Orchestr odehrál všechny tři hymny, při Radetzkého pochodu přišli čestní hosti jako velvyslankyně rakouska Klestil-Löffler, řecký velvyslanec, filipínský velvyslanec, americký velvyslanec, bůhvíkolik velvyslanců ještě a kolik tak absurdních jako ti předchozí dva, nespočet vojenských attaché, co byli ověšeni medailemi, pár senátorů, mezi nimi i tradiční vymetač Rakouských plesů, hrabě Schwarzenberg, co během ceremonie několikrát kvalitně usnul a co hůř, neprobudil se ani když četli jeho jméno.
Poté jsme tedy odtancovali svoje, poté, co orchestr začal naší "Feueralarm - Polku" hrát tak třikrát rychleji než včera, což si vynutilo zásah Tanzmeistra (dříve Kokot z Vídně) "Stop, stop, zu schnell!" Napětí v sále jakoby náhle ze všech spadlo. Všem se pak tancovalo lépe, určitě.
Měl bych se jalově snažit vylíčit zbytek večera? Řekl bych, že ne. Krásné, mrazivé, veliké, noc valčíku, noc pravdy. Mám pocit, že bych neuměl správně zachytit, co si představím, když se řekne Rakouský ples. Mám totiž jak k vlastnímu večeru, tak ke všem předešlým, předvečerům v Bohemii i mimo ni, mnohé vzpomínky. Udělal jsem správně, že jsem byl letos "předtancovat". Raní mlhu prořízl kužel světla tramvaje. Nestihl jsem ji, sakra. Tramvaj odezněla a jindy rušná ulice opět ztichla. Popošel jsem rychleji a dvakrát se zatočil. Co že mi to najednou zaznělo odněkud z nitra hlavy do uší? Bude to asi valčík...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomas Tomas | Web | 2. února 2006 v 8:52 | Reagovat

Pri cteni tveho clanku na me spadla nostalgicka nalada, jako by tomu bylo vcera co jsem taky predtancovaval, rychle ten cas utika...Je zase nejaka oficialni stranka plesu? Co Schwarzenberg, dal jsi pokec? :)

2 Verca Verca | E-mail | Web | 2. února 2006 v 19:14 | Reagovat

Pekny text : ) Ostatne, jako vzdy..

Fotky mam, tak jestli chces pujcit cd.. Ted tam jsou i Gregovy fotky a prej i nejaky od Jakuba, takze to mam kompletni.. ; ) Si kdyztak rekni.

3 wanella wanella | 2. února 2006 v 19:54 | Reagovat

koukam, ze ste si to museli hezky uzit!!! ;o]]

Danecku, moc ti to sluselo... ostatne jako vzdycky!! :O]

P.S. Napis mi dopis!! :O]]

4 Ondřej Ondřej | 2. února 2006 v 20:37 | Reagovat

Vubec jsi nezduraznil, jak to posral ten orchestr..coz byl zaklad vyborneho vecera..

5 Verca Verca | E-mail | Web | 2. února 2006 v 21:12 | Reagovat

To byl no... : ))

6 Anež Anež | E-mail | 2. února 2006 v 21:17 | Reagovat

Muselo to bejt krasny, alespon teda pro ty, co tam byli jako netanecnici, ale asi i pro ty predtancujici, ne? :)  Nekdo mi rikal ze tam snad byl Paroubek nebo co, co je na tom pravdy, vi nekdo?? Btw. pekny photos a jeste krasnejsi text.. :) Ses sikulka:)

7 Verca Verca | E-mail | Web | 2. února 2006 v 21:33 | Reagovat

Paroubek tam nebyl.. Sobotka tam snad byl..

Krasny to bylo, to mas recht : )

8 KSS KSS | E-mail | 2. února 2006 v 21:46 | Reagovat

hele kdo delal ty fotky???

9 Verca Verca | E-mail | Web | 2. února 2006 v 21:48 | Reagovat

Ty sou z netu ne? Ztahly z ty stranky.. : )) Jsem te prokoukla Dane.. ; )

10 Carol Carol | E-mail | 2. února 2006 v 21:53 | Reagovat

Jinak mam kdyztak hafo fotek;)

11 Terka Terka | E-mail | Web | 2. února 2006 v 21:57 | Reagovat

2Verca: no jo,si zase prosmejdila celej net, co?...;)))

12 Verca Verca | E-mail | Web | 2. února 2006 v 22:04 | Reagovat

Tak lehce.. ; ) Ne, ja si na tu stranku pamatuju z minulyho roku.

13 Terka Terka | E-mail | Web | 2. února 2006 v 22:12 | Reagovat

jj, jen aby....;)) ale vlastne jo,uz mi to doslo...;))

14 Kusa Kusa | 4. února 2006 v 16:53 | Reagovat

Ta fotka kokota z Vidne je stejne nejlepsi....

15 vosa starsi vosa starsi | 5. února 2006 v 6:50 | Reagovat

Kokot z Vidne rulezz!!

16 anett anett | 9. února 2006 v 0:38 | Reagovat

Natáčel to někdo na video?...docela by se hodilo...:)

17 Audrey Audrey | 9. února 2006 v 18:03 | Reagovat

hmmm...naco novyho....=)

18 Audrey Audrey | 9. února 2006 v 18:03 | Reagovat

Gregoun to ma natoceny.

19 Dan Dan | 10. února 2006 v 0:59 | Reagovat

budem potrebovat... chtel bych videt jak to vypadalo...

20 Klára Klára | E-mail | 25. června 2008 v 23:05 | Reagovat

Ahoj, to bych si nikdy nemyslela, ze se takhle potkáme v baru. A proč vlastně ne, že. Pěkně píšeš. Klára

21 Dan Dan | 3. srpna 2008 v 6:39 | Reagovat

diky Klarko... se uvidime jeste

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama