Neptejte se mě co to oboje je. Wiener Volksstück bude mít patrně něco do činění s Vídní a Gerhard Hauptmann bude autor té malá žluté knížky, co mi pátým týdnem tleje na stole aniž bych ji za ten víc jak měsíc otevřel. Zítra píšeme tříhodinovou němčinu. Nedivte se pokud jsem se začal učit až nyní.
Vzhledem k tomu, že jako témata nám byla na písemku dána "sozusagen alles was wir bisher gemacht haben", vše co jsme od začátku roku v hodinách dělali (potom v mém případě bych asi psal esej o spaní při nezáživných hodinách němčiny, nevím jak by se ujala...). Je to dosti široké spektrum, zvláště proto, že opravdu nemám ani potuchy co jsme dělali (takhle se maturuje jestli to nevíte). Rozhodl jsem se tedy právě k vcelku artistickému kousku. Dnes mě na chodbě zastavila Vasak a říkala mi ať vzkážu třídě že v písemce bude i poslední věc, kterou jsme dělal, totiž Bahnwärter Thiel od Gerharda Hauptmanna (Bahnwärter = cosi jako výpravčí, ten maník na nádraží, tady se jmenuje Thiel). Když jsem si to promyslel, zjistil jsem že je to logicky to jediné, co vím, že tam určitě bude, proč by nám to jinak Vasak říkala, že? Takže ačkoliv jsem knihu nečetl, zřejmě si přečtu pár shrnutí, hodně o autorovi udělám si kvalitní tahák do slovníku a půjdu spát. Tonoucí se stébla chytá.
vosa starsi | 13. prosince 2005 v 21:43 |
kurva ja to zapomnel hodit na net vcera, tak to tu mate az dnes... demence...