Pondělí 5. září byl významný den. Jednak má narozeniny moje máma, no a na druhou stranu jsem byl toho večera ve Vagonu oslavit společně s našimi všemi Septemberkinder, co prošli VŠICHNI reparátem. Toho dne jsem potakl v Máji na Národce, když jsem sháněl narychlo dárek pro mámu, Janu, no a tak jsme nějak strávili odpoledne, že jsem jí ještě pomáhal pak vybírat na Smíchově šaty na ples. Bylo to dost zábavný tím, jak jsme se náhodně potkali...
Kvůli rodinné oslavě se mi příchod do Vagonu protáhnul až na půl desátou. Zábava byla v plném proudu a myslím, že hodně lidí tu mělo skutečně co zapíjet, viď Martine, Peťulko, Vojtíšku a další co jste bohužel nebyli přítomni...! Ještě od včerejška jsem dlužil naší pětici (Ondra, Zuzča, Jířa, Gregory a já) rundu panáků, ale musim říct, že poté, co do mě Hofy záhy po příchodu hned naklopil stříbrnou tequillu, docela se mi zvedal kufr. To byly zřejmě ještě úroky z minulé noci. No co vám budu povídat, s Kamilem jsme se chvilku viděli, načež on odešel dřív než já (nevídáno) a poté, když mi už připadalo, že přestávám vnímat společnost a společnost přestává vnímat mě, usoudil jsem, že můj prak už je dost natažen na to, abych odsud vystřelil. Domů jsem přijel nočkou a do postele si ani nepamatuju jak jsem lezl. "To bude zejtra zase vstáváníčko!"







Otazka: Dane proc si na tolika fotkach?