Pátek 23. září 2005

26. září 2005 v 0:13 | Dan |  Maturitní ročník
Dva týdny jsem nikde nebyl. Svět se kvůli tomu nezastavil a včera poprvé po dvou týdnech jsem vytáhl paty večer z domu. Ten den to však nebylo poprvé. Už po poledni jsem se sešel se Zuzčou, přijela po dvou týdnech do Čech a přivezla mi nascannované moje fotky. Šli jsme na Vinohrady, ale Huga nám zavřeli, tak jsme museli o dům vedle. Bylo to milé setkání.
Dvě hodiny poté, co jsme se se Zuzčou rozloučili, jsme se znovu viděli ve FAMU pod Slávií, kam dorazilo mimo jiné plno dalších lidí, pokud bych měl jmenovat, což je takovým mým detailistickým nešvarem, byli tam Alenka, Dáda, Verča, Greg, Julie ze 7, Tonda, Robert, Michal, Ondra a Prase.
Zřejmě nejbarvitější zážitky máme všichni na zlatou barvu zlaté tequilly, oranžového pomeranče a bílých kalhot od skořice. Nějaký šílenec, zřejmě my všichni, objednal několik rund tohoto moku, takže když jsme na konci platili, vyřkla servírka neuvěřitelné množství nějakých 32 tequill...
Zřejmě nemá cenu vyprávět jak rychle jsme zatočili se vším co nám osud a hlavně servírka přinesli. Část odešla, část pila dál. Michal se hrozivě opil. Ale vskutku strašně, taky mu potom na konci nebylo moc hej. K půl dvanácté, půl hodiny po zavíračce na nás přišel správce FAMU ať jdeme pryč. Zamkl vevnitř následně ještě Michala s Robertem, kteří ještě byli uvnitř.
Rozdělili jsme se. Alenka, Michal, Robert, Tonda šli home. Alespoň to tak vypadalo, v kontrastu k nám zbylým, co jsme měli v půlce večera ještě v úmyslu vydat se na Vinohradské Vinobraní na Jiřák. Zde toho času zastupovala naše barvy druhá kolona toho večera, totiž jmenovitě Jakub, Bára, Dávy, Peťulka, Vojtíšek, Véna a dál bohužel už nevím, protože po těch tequillách člověk těžko vypočítává kdo tam všechno je, spíš si hledí toho, aby ho měl kdo vzbudit nebo odnést domů (viz Vojtíšek, který v průběhu večera usnul v nonstopáči).
Vinobraní jsme nestihli. Tedy ne jeho vinnobranou část. Druhá kolona se mezitím přesunula na Zahrádky, kam jsme měli dojet za nimi my, což opět potvrzuje jeden z mých prvních článků, totiž že všechny cesty vedou na Zahrádky. Všichni namol, včetně nás co jsme přijeli z FAMU jsme se jali hledat nonstopáč. Znal jsem v okolí jeden, který kdysi v květnu dobře posloužil našim účelům. Znali ho také, jen nevěděli jak se tam jde. Pražáci jedni, na Vinohradech se nevyznaj...
Co se dělo v nonstopáči vím jen zkráceně a zprostředkovaně. Vojtíšek usnul nebo filozofoval. David pil a následně mu bylo špatně. Tómy se dobře napil. Bára se smála a pak pomáhala Davidovi. Zuzča se bavila střídavě se mnou, střídavě s Ondrou nebo někým jiným. Venca... no co ten dělal to si vůbec nepamatuju. Peťulka naléhal, aby mohl spát u Ondry, ten mu říkal, že u něj může přespat leda na parapetu. Já jsem chtěl jít spát. Akorát jsem blbě kecal. Jakub jel se mnou. Jo my Vinohraďáci máme výhodu, doma za deset minut...
Kdo by se ptal, co to tu kecám za dekadentně Vinohraďácké nesmysly, nezbylo by mi než mu dát za pravdu, že nesmysly to skutečně jsou. Strašlivá dekadence... Nenaděláte nic...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KSS KSS | E-mail | 2. října 2005 v 18:20 | Reagovat

Co to tam na ty posledni fotce lezi za spinu???

takovyhle lidi by se do metra vubec nemeli poustet...

2 Dan Dan | 2. října 2005 v 20:48 | Reagovat

vis vona se ta spina chtela uvelebit v kolejisti, odtamtud ji vytahli, dala zavdek aspon nastupisem...

3 kornellie kornellie | 23. ledna 2007 v 13:08 | Reagovat

docela to ujde čau kornellie zuzk

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama